Co když vám jednou dojde něco, co jste dlouhou dobu vnímat nechtěli?
Nemám páru co bych měla napsat.Všechno jakoby se postavilo na hlavu a zároveň je to stále nudně obvyklé. Mám zákeřný, alibistický budík, díky kterému jsem už potřetí za sebou zaspala, takže pokud to můžu říct, vlastně i sportuju, když každé ráno do školy běžím. Když o mě učitel v angličtině prohlásil, že jsem hvězda, všichni začali protestovat a já se zmohla na to, že jsem si vysypala všechny fixy a pastelky na zem. No jo hvězda. V sobotu jsem děsila malé děti převlečená za blíže neinditifikovatelnou ( fuj hrozny slovo) ehm...masku na fašanku ( něco jako masopust). Z večerní diskotéky jsem odcházela s monoklem ( zvláštní, všichni nějak rozhazovali rukama a já mám na to ideální výšku, aby se trefili). Osobní hodnocení, kterým nás učitelé děsili poslední dva roky, bylo vlastně nezáživné a všichni ho měli dost podobné. Na(ne)štěstí.
...a vtělila se v drobnolistý kvítek jímž mozilu sou pokryla..
počkej snad mohylu ne?
Třikát Hau už mi z toho netu hrabe. :)
počkej snad mohylu ne?
Třikát Hau už mi z toho netu hrabe. :)
einee